Šalom blog

Posílen dnešním malým vítězstvím, kdy jsem se dokázal po pěti dnech osprchovat a umýt si hlavu, vyrazil jsem na nákup. Věděl jsem, že vzhledem ke své momentální kondici, pěšky nemám šanci, a tak jsem...

Bylo pozdně letní odpoledne a já se škrábal na kopec, kde jsem se ten večer chtěl rozloučit se sluncem. Kolem mne krajina, která je mému srdci velmi blízká a kde jsem kdysi trávil i několik víkendů v...

Foto z vystoupení improvizační skupiny Pod kobercem Improvizace mi do života přináší daleko více, než jsem na začátku tušil. Jejich základní principy jsou – a nebojím se to slovo použít – principy ze...

Procházkou z práce jsem mířil na dobrý darjeeling. Stavil jsem se však na chvilku v jednom z mých oblíbených kostelů. Když jsem vstoupil, akorát odcházeli tři návštěvníci a já se v tom velkolepém pro...

Pokud člověk putuje krajinou sám, jeho smysly fungují jinak než v přítomnosti dalších spoluputovníků. Nejsou rozptylované povídáním, plánováním, otázkami atd. Zkrátka jsou více otevřené tomu, co se s...

Byl podvečer pozdního jara. Měsíc v úplňku již prosvítal na ještě bledém nebi a ve sluncem vyhřátém vzduchu vonělo moře. Hejna racků se vznášela kolem lodí rybářů a čekala na večeři. Na lavičce u pří...

Miluju tu vůni. Vtahuje mne do dávných příběhů a nutí se zastavit a zhluboka dýchat. A tak si mne i letos zavolala svou silou a já vylezl na zídku u silnice a zanořil obličej mezi barevné květy. Vydr...

Seděl jsem na břehu jezera a pozoroval oblaka tmavnoucí oblohy na hladině. Občas jsem si rukávem staré fleecové bundy otřel solí zastřené oči. V kraji panovalo ticho, do kterého jen sem tam z zpovzdá...

Seděla zachumlaná v dlouhém kabátě a ruce si ohřívala nad chřadnoucím ohněm. Nad hlavou jí pluly miliardy hvězd a mimo praskání ohně vládlo, na místě, kde jsme seděli, naprosté ticho. Seděl jsem napr...

„Drž se těch, co hledají pravdu. Varuj se těch, co jí našli!“ Když jsem poprvé slyšel toto zenové rčení, úplně mne zastavilo. Má totiž hloubku, není to jen lecjaké plácnutí do vzduchu. Je to dokona...

Včera jsem po cestě do Nymburku projížděl autem hejnem černých vran. Možná to byli havrani, ale to není podstatné. Vzpomněl jsem si v tu chvíli na dvě povídky, které jsem napsal přes více než deseti ...

Včera jsem po cestě do Nymburku projížděl autem hejnem černých vran. Možná to byli havrani, ale to není podstatné. Vzpomněl jsem si v tu chvíli na dvě povídky, které jsem napsal přes více než deseti ...

Seděli jsme vedle sebe a chlad zimní krajiny tančil v podobě páry kolem našich úst. Slunce zapadalo za mračnou hradbu na obzoru a kmotřička stále nic neříkala. Sedáváme spolu poslední dny, po dlouhé ...

„Není trvalého štěstí v žádném z předmětů světa. Je v nás…“ Asi většina z nás tento citát, kterým Eduard Tomáš zahajoval jeden ze svých pořadů, důvěrně zná. Pro mne byl vždy prohlášením velmi zneklidň...

Poprvé jsem jí potkal před čtvrt stoletím. Zjevila se tenkrát v podobě jestřába. Od té doby jsem se s ní setkával opakovaně v různých podobách. Dlouhý čas však na sebe žádnou podobu nevzala. Zůstával...

Focení mne bavilo již tak od patnácti let. Byla to totiž alchymie. Pro dnešní generaci už těžko představitelná. Na dveřích koupelny nápis – zákaz vstupu, v koupelně pak červené světlo ze žárovky, kte...

Krátký report o norském hlavním městě a postřehy o sociálním systému a životu norské společnosti. Město turistické Na začátek krátkého vyprávění bych chtěl vyvrátit jeden mýtus. Až vám někdo bude znal...

K napsání této úvahy, na horké téma islámského terorismu, mne inspiroval příspěvek jednoho mého kamaráda na Facebooku. Stěžoval si v něm na zjednodušený mediální pohled na tuto problematiku. Konkrétně...

Na konci osmdesátých let psal můj děda knihu o Průhonickém parku. Vzpomínám si moc dobře na jeho zakouřenou pracovnu v pražských Vršovicích a zvuk psacího stroje, u kterého sedával dlouhé hodiny. V p...

Návštěva starověkého římského města Carnuntum ve mně zanechala opravdu hodně silné pocity. Nejenom že je to asi světově výjimečný počin – nevím, jestli ještě někde jinde na světě existuje archeopark z...