Ve zvuku stvoření přiloženo

Bohu k potvrzení

voskem rudým

pečetěno.

Jsem pečetí

voskem

i žárem tvým

Bože potvrzuji

Dokázals

zapomenout

ve mně.

Olše na břehu jezírka

existuje jen

když jí vidím

Olše na břehu jezírka

zpívá svou píseň jen

když ji vidíš

Skrze já poznáváš

své zapomnění

Skrze já nacházíš

své nalezení.

A tak nov může

k plnému měsíci směřovat

A tak úplněk světlo své

v novoluní ztrácí

Bylo to dobré

dokonalé

zapomnění

Bylo to lásky vzedmutí

pro možnost stvoření

Okamžik jedinečný

prostor si vyžádal

Prostor k míře své

časem se naplnil

Pro báseň mou

na kříží zvolal’s.

Bože můj

proč jsi mě opustil.

Pro návrat konečný

voláš v té básni teď

Už si vzpomínám…